3
6
Kucbel J., Foltyn J., Lukosz P. 2, Miškovič L. 2
Rákoczy M. – Chlebik P., Foltyn J., Jakubec M., Petřkovský M. – Cikrle P., Navrátil R., Žahourek M., Lukosz P. – Jakubec D., Miškovič L.
Střídající hráči: Kucbel J., Škuláň M. ( střídání hokejovým způsobem v průběhu hry )
I v letním tréninkovém období si nás mužstvo Louk pozvalo k přípravnému utkání. Navzdory prázdninám a dovoleným jsme se sešli v kompletní sestavě, navíc posíleni o našeho bývalého kanonýra Honzu Kucbela a nového kmenového hráče Marcela Škuláňě. V úmorném vedru, kdy i sudí mimořádně přerušoval hru abychom se mohli občerstvit, jsme předvedli naprosto nečekaný výkon a docílili šokujícího vítězství. Již po první půli jsme překvapivě vedli 3:2.
Náš první gól vstřelil Honza Kucbel, který byl v soupeřově pokutovém území v pravý čas na pravém místě a z hranice malého vápna dorazil míč do sítě. Autorem druhé branky se stal Honza Foltyn, jenž si z pozice stopera vyrazil do šestnáctky Louk. Zde se k němu dostala přihrávka L.Miškoviče od brankové čáry a on nezadržitelně skóroval. Třetí míč za záda domácího brankáře dostal Petr Lukosz.
Hned z kraje druhé půle unikl „létající“ P.Lukosz a střelou po zemi na zadní tyč po čtvrté překonal gólmana Louk. Pátý gól vsítil se štěstím a notným přispěním nejistého strážce domácí svatyně Lukáš Miškovič. Ten se po rychlém protiútoku již značně vysílen obával, že bude dostižen vracejícím se obráncem a proto víceméně ze zoufalství vystřelil směrem na branku. Ke zděšení domácích propadl míč po jeho nepříliš rasantním bodlu brankáři mezi nohama a dokutálel se za brankovou čáru.
Šestou branku dal opět L.Miškovič, kterému po brejku dvou proti jednomu obránci luxusně naservíroval míč před zívající bránu P.Lukosz. Ačkoli Lukášovo zakončení nebylo úplně přesvědčivé, úspěšně „prohnal míč goalem“. Vítězství mohlo být i výraznější, neboť šesté brance předcházela úplně totožná situace a ve stejném obsazení. Sudí však gól pro Lukášovo domnělé postavení mimo hru neuznal. Po jeho protestu, že se o ofsajd rozhodně nejednalo, mu bylo sděleno něco ve smyslu „ vedete už dost, přece nemůžete domácím uštědřit takovou kládu “! Co se dá dělat, proti této logice je člověk úplně bezbranný.
Zasloužené vítězství nám to nesebralo. A proto mohl rozpálenou šatnou plnou uřícených a zchvácených borců znít řev našeho vítězného pokřiku. Tento vynikající úspěch jsme dosáhli díky umu, nasazení a bojovnosti nás všech. Přesto bych vyzvednul výkon dvou hráčů a to Petra Lukosze, který byl nepolapitelný a svou rychlostí řádně větral obranu domácích a Marcela Škuláně, jenž svým přehledem a zkušenostmi vnášel do naší hry rozvahu a řád.