Letní karvinský pohár 2011

Hned na startu soutěže nás čekal poměrně zdatný protivník. V utkání jsme kladli důraz na kvalitní defenzívu a čekali na možnost rychlého protiútoku, či případnou chybu soupeře. Blues Stars se snažili diktovat tempo a měli i optickou převahu. Prvním klíčovým okamžikem zápasu bylo, když M.Petřkovský využil zaváhání brankáře Mrkvy v rozehrávce a z rychlého brejku nás dostal do vedení. Zásluhou Petra Lukosze byl náš náskok po 1. poločase  již dvou gólový. Ve 2.půli jsme díky taktickému a zodpovědnému výkonu ( i troše štěstí ) odolali narůstajícímu tlaku "Modrých hvězd".

Stejně jako loni  tak i letos jsme zahájili vítězstvím.

V tomto duelu jsme byli jednoznačnými favority, poněvadž rozdíl dvou soutěží mluvil v náš prospěch. Záhy jsme šli do dvou brankového vedení, které nás ovšem poněkud ukolébalo. Soupeř toho využil a do konce poločasu srovnal na 2 : 2. Během kratičké pauzy musel kapitán mírně zvýšit hlas a zdůraznit, že i proti takovému protivníkovi je nutno běhat. Slova naštěstí padla na úrodnou půdu a díky třem vstřeleným brankám jsme získali další 3 body.

Relativně poklidné utkání, ve kterém byla fotbalová kvalita na naší straně. Soupeře jsme si po celý průběh střetnutí drželi na distanc. A když ve 2.půli snížil na 1 : 2, okamžitě jsme zareagovali a navýšili skóre na bezpečný rozdíl.

Mimořádně dramatický duel s favoritem číslo 1 celého Poháru.

Přestože jsme se hlavně bránili, povedlo se nám v 1.poločase vstřelit jednu branku a tento náskok uhájit až do jeho závěru.

Ve 2.půli jsme se díky Rendovi Navrátilovi dostali do zcela nečekaného dvou gólového vedení. Sportzbone ovšem přitopil pod kotlem a chvílemi jsme opravdu nevěděli, kde nám hlava stojí. Tento tlak nakonec přinesl soupeři kýžené vyrovnání. Chtěl však víc. Několikrát nás zachránila i branková konstrukce.

Konečný výsledek však mohl být zcela nečekaný, kdyby Honza Foltyn využil svoji šanci, kdy stál sám proti brankáři. I tak jsme samozřejmě brali získaný bod všemi deseti.

Celé utkání jsme měli plně ve své moci, potvrdili jsme roli favorita a co je hlavní, dokázali jsme svoji převahu vyjádřit i gólově.

P.S : Dosáhli jsme dosud nejvyššího vítězství v klubové historii !!!

Duel dvou výkonnostně vyrovnaných celků nabídl napínavou podívanou.

Dream T. se trochu šťastným gólem ujal vedení, avšak fortuna byla nakloněna i nám a soupeř si srazil míč do vlastní branky. Ve druhé půli jsme se zásluhou Marcela Škuláňe ujali vedení, které ještě navýšil svým povedeným střeleckým pokusem Martin Žahourek.

Protivník ovšem dokázal snížit na jedno gólový rozdíl. Relativní klid nám přinesla výstavní střela z těžkého voleje po odraženém míči v podání Marcela Petřkovského, která našla svůj cíl - 4:2.

V dramatické koncovce utkání nejprve zkorigoval na 4:3 kapitán Dream Teamu Michal Mayer, aby pak v poslední minutě tentýž hráč neproměnil 100% brankovou příležitost a odmítl tak vyrovnat stav zápasu.

Cenné vítězství prodloužilo naši sérii bez prohry na 6 utkání !

Druhé střetnutí s našim velkým rivalem bylo opět velmi hektické a mělo obrovský náboj.

Vedení nám přinesla spolupráce dvojice Škuláň – Petřkovský, kdy prvně jmenovaný precizně rozehrál rohový kop přímo do náběhu svého spoluhráče a ten neomylně zavěsil – 1:0. Navzdory tlaku, šancím a závarům před naší brankou, které si Sportzbone vypracoval, nedokázali jeho hráči skórovat. A protože se neujal ani jeden z našich protiútoků, vedli jsme v poločase o jednu branku.

Nic netrvá věčně a protivník přetavil svoji převahu ve vyrovnávací gól. Nás to však nepoložilo, ba co víc Renda Navrátil nám nádhernou ranou pod břevno zajistil znovu vedení. Sportzbone ovšem opět vyrovnal. A pak nastal klíčový okamžik celého duelu.

Martin Žahourek po obdržené žluté kartě za skluz neovládl své emoce a náležitě peprnými výrazy sdělil sudímu co si oněm myslí. Za což dostal kartu červenou a nám připravil 5-ti minutové oslabení.

Takovou nabídku na zvrat si protivník nemohl nechat ujít a taky že nenechal – 2:3.

V úplném závěru jsme se ještě vybičovali k heroickému výkonu, kdy se do útočení zapojil i Míla Rákoczy, ale gól jsme již vstřelit nedokázali. Teprve v 7 klání jsme našli svého přemožitele, avšak domnívám se, že nebýt Martinovy nedisciplinovanosti, neodcházeli bychom jako poražení.

Po promarněném utkání s týmem Sportzbone nás čekal nevyzpytatelný Sporting. V tomto zápase jsme však navázali na pozitivní rysy naší hry z předchozích duelů, vyhnuli se nedisciplinovanosti a byli jsme za to po zásluze odměněni.

Spravili jsme si chuť a zvedli střelecké sebevědomí. Řekl bych, že jsme byli až sami překvapeni, jak nám to jde.

Kvalitní výkon všech hráčů + hattrick M.Petřkovského = jednoznačné vítězství.

Ačkoli bylo nevlídné, deštivé počasí a hřiště bylo místy i pod vodou, chuť do hry nám rozhodně nescházela. Pravda, soupeř byl jednoznačným outsiderem, ale na naši 100 % soustředěnost to nemělo vliv.

Utkání jsme odehráli přesně tak, jak se mělo odehrát. Po seznámení se s nevyzpytatelným povrchem a po vstřelení prvních dvou branek, jsme se uklidnili, jednoznačně ovládli hru a přidali další góly. Užili jsme si to i s tím "anglickým" počasím.

I druhé vzájemné utkání jsme zvládli v relativním klidu. Přístup byl opět vzorný, pozorně jsme bránili, byli trpěliví v útoku. A když nám to ve druhé půli "napadalo", nebylo o výsledku pochyb.

Průběh střetnutí znovu potvrdil, že oba celky jsou výkonnostně vyrovnané. Vedení po poločase nám zajistil svojí brankou Patrik Cikrle. Petr Lukosz po individuální akci zvýšil na rozdíl dvou branek. Záhy ale soupeř zkorigoval na 2:1.

Nechytatelná pumelice do horní části branky z kopačky Jirky Tluka nám opět dodala potřebný klid a utkání jsme již dovedli do vítězného konce.

Rozhodla větší šíře kádru a kvalita na postu gólmana, jelikož Dream Teamu scházela jeho brankářská jednička.

Dramatické, vypjaté utkání se šťastným koncem pro nás.

V první půli jsme tahali za kratší konec my. Úvodní branka v naší síti byla vlastní. Lukáš Miškovič změnil tečí směr střely a Milan již nedokázal zareagovat. Druhá padla v oslabení, kdy byl za faul mimo pokutové území vyloučen na 2 min. gólman Rákoczy. Ani deficit dvou branek nás ovšem nezlomil a do druhé půle jsme šli s velkým odhodláním ještě se poprat se o konečný výsledek.

Novou krev do žil nám vlil svým precizně zahraným přímým kopem Renda Navrátil – 1:2. Blues Stars však znovu odskočili na dvou brankový rozdíl. Do hry nás vrátil Honza Foltyn – 2:3. To už jsme začali "šlapat".

Vyrovnání přinesla utěšená rána pod levé "víko", jejímž autorem byl Patrik Cikrle – 3:3. K udržení průběžného 1.místa v tabulce, to bylo pořád málo. Museli jsme zvítězit.

Vypnuli jsme se k heroickému výkonu a byli odměněni, neboť těsně před koncem byl v pokutovém území povalen a zalehnut udatně bojující Marcel Petřkovský a rozhodčí nařídil "desítku". Exekucí byl pověřen Renda Navrátil a zhostil se jí na výbornou. Jeho prudká šleha pod břevno do středu branky znamenala vítězství – 4:3 !

Bylo to vítězství vydřené, odpracované. Vítězství vůle a odhodlání. Takové chutná dvojnásob.

Díky všem, pánové !

Co k tomu říct ? Výsledek mluví jasnou řečí. Byl to náš nejslabší výkon v celém Poháru.

Soupeř byl lepší, vše mu až extrémně vycházelo. My jsme se vůbec nechytali. Přesně tak jako tomu bylo v našem prvním vzájemném střetnutí, akorát se obrátily role. Vidina prvního místa po základní části se vypařila…

V závěrečném duelu jsme si zvedli náladu a s přehledem zvítězili. Oceňuji, že jsme dokázali předchozí nezdar hodit za hlavu a odehráli utkání s chutí a nasazením.

Ačkoli jsme byli jednoznačnými favority, nemohli jsme protivníka nikterak podcenit, neboť již duel Dream T. vs. Wolves ukázal, že v play off, je možné úplně všechno ( pozn. Wolves po výsledku 1 : 1 zvítězili v penaltovém rozstřelu ).

Nastoupili jsme plně soustředěni, nikam jsme nespěchali, hráli pečlivě dozadu a čekali na příležitost.

V 5.min. podnikla dvojice Chlebik – Petřkovský rychlý protiútok. Pavel přihrál míč Marcelovi, ale ten ani na dvakrát nedokázal překonat brankáře, který odvrátil na rohový kop. Zahrával jej Pavel a přesně našel ideálně nabíhajícího Marcela Petřkovského, jenž procedil balón skrz gólmana do sítě - 1:0.

Naše druhá branka padla v 9. minutě, to Péťa Lukosz vydoloval v urputném souboji míč na kapitánovi Pokroku, narazil si s Martinem Žahourkem, načež mu balón opět vrátil a Martin se šajtlí z hranice pokutového území nemýlil – 2:0.

V 10. minutě bylo již naše vedení tří brankové. Nejprve Péťa Lukosz výborným obranným zákrokem získal míč a střelhbitě vyrazil středem hřiště směr brána Pokroku. Po levé straně s ním běžel Pavel Chlebik, obdržel od Petra načasovanou příhru a nekompromisním bodlem pod "klacek" nedal brankáři žádnou šanci – 3:0.

Poločas uzavřela akce ze 14.minuty, kdy Marcel Petřkovský vyslal přízemní nahrávkou do brejku dvou proti jednomu Jirku Tluka a Rendu Navrátila. Jiří to vzal v koncovce na sebe a "angličanem" o pravou tyč stanovil výsledek na – 4:0.

Utkání jsme měli pevně ve své moci. Co víc jsme si mohli přát.

Druhý poločas zahájila obrovská příležitost Marcela Petřkovského. V 19.minutě mu naservíroval balón před odkrytou kasu Jirka Tluk, ale při pokusu o střelu se mu noha zasekla na podhuštěném míči a upadl, načež ho pohotový beci zablokovali.

První gól jsme inkasovali ve 23.minutě, kdy se po sérii našich chyb dostal protivník do přečíslení dvou proti jednomu, a přestože si Míla na merunu sáhnul, skončila v síti – 4:1.

Vedení mohli navýšit ve 28.minutě v rozmezí cca 30 vteřin jak Jirka Tluk, jenž po kličce gólmanovi trefil placírkou pouze levou tyč, tak Martin Žahourek, který střelou nártem rozezvučel pro změnu tyč pravou. Závěr zápasu byl z naší strany až příliš bohorovný a mohlo se nám to zle vymstít.

V poslední minutě jsme obdrželi 2 laciné branky ! Gól na 4:2 padl po našem chabém důrazu u vlastní brány a na 4:3 snížil Pokrok po střele, jejíž směr změnil lehkou tečí Honza Foltyn. I zde sehrála hlavní roli laxní obrana. Nestačili jsme se divit.

Spásou byl pro nás závěrečný hvizd rozhodčího. Postoupili jsme sice do semifinále, avšak závěr byl zbytečnou kaňkou na jinak povedeném utkání.

Tým Wolves jsme v základní části dvakrát s přehledem porazili ( 7:0, 5:1 ), ale jejich čtvrtfinálový úspěch proti Dream Teamu, byl důrazným připomenutím, že v play off se i zdánlivě nemožné může stát skutkem. Účast ve finále byla pro nás ovšem obrovskou motivací.

Vstup do zápasu se nám vydařil. Ve 3.minutě rozehrál míč z autu Honza Foltyn přesně na levačku Rendy Navrátila a ten jej uklidil pod břevno – 1:0.

V 7.minutě se vydal do rychlého brejku Petr Lukosz, který předložil Pavlu Chlebikovi balón před prázdnou kasu – 2:0. Záhy mohl být náš náskok již tří brankový, to když Marcel Petřkovský oslovil svojí příhrou z rohového kopu nabíhajícího Martina Žahourka. K naší smůle svým technickým pokusem orazítkoval jenom břevno. Škoda, pěkný fotbalový okamžik.

Ve 12.minutě se ocitl v hlavní roli znovu Martin Žahourek, postupoval sám na brankáře, ale ani tentokrát neuspěl. Vrchol 1.půle přišel ve 13.minutě, to Péťa Lukosz předvedl úchvatný slalom přes 3 protihráče a zavěsil na – 3:0 !

V kratičké pauze jsme si řekli, že hlavně nesmíme propadnout přílišné euforii, jelikož není ještě nic rozhodnuto. Po 5 minutách druhé půle byl po faulu vyloučen na 2 minuty Pavel Chlebik. Wolves vycítili šanci, stáhli ze hry brankáře a hráli jakoby power play. Risk se jim vyplatil a brzy snížili na 1:3.

U toho však i zůstalo, neboť v přesilovce jsme jim už skórovat nedovolili. Po skončení Pavlova trestu zasadil soupeři definitivní ránu skvěle hrající Petr Lukosz.

Nejprve ve 23.minutě po kombinaci s Marcelem Petřkovským zvýšil střelou po zemi na – 4:1, aby pak ve 26.minutě završil hattrick ! Podařilo se mu vystihnout nepřesnou gólmanovu rozehrávku a v pádu poslal míč z půlky hřiště do opuštěné kasy – 5:1.

Navíc to byla Petrova jubilejní 50 branka v našem dresu, čímž se stal třetím členem Klubu kanonýrů týmu Quatro Reklama FC !!!

Marcel Petřkovský pak ještě ve 27.minutě svým aktivním napadáním získal balón a v situaci dvou útočníků proti osamocenému strážci branky nic nevymýšlel a chladnokrevně zavěsil na – 6:1.

Wolves již jenom ve 29.minutě upravili na konečných – 6:2.

Budeme hrát FINÁLE !!!

I když jsme s naším finálovým protivníkem sehráli v základní části dvě vyrovnané partie ( 2:2, 2:3 ), bylo jasné, že favoritem je mužstvo Sportzbone. My jsme si chtěli finálový duel hlavně užít, ale zároveň jej odehrát tak, abychom si po jeho skončení mohli říct, že jsme pro úspěch udělali maximum.

Sportzbone vstoupili do zápasu jistě, sebevědomě, dobře kombinovali a účinně napadali naši rozehrávku. Byli jsme zatlačeni do defenzívy. Balóny jsme jenom nakopávali, protože zdatně presující soupeř nám víc nedovolil. Milan měl v bráně o zábavu postaráno.

Ve 4.minutě rozehráli hráči soupeře přímý kop a Míla vyrazil jedovatou střelu nohama. Minutu na to výborně zasáhl proti osamocenému útočníkovi a odvrátil na rohový kop. Poprvé jsme vážněji ohrozili branku až v 8. minutě, kdy Jirka Tluk získal míč, přistrčil jej Pavlovi Chlebikovi a ten bodlem z dálky notně protáhnul gólmana.

Štěstí při nás stálo v 11.minutě, kdy nás po dalekonosné střele spasila tyč.

První změna skóre přišla ve 12.minutě zápasu. To v souboji s dvěma protihráči přišel o míč Petr Lukosz a ti si pak už věděli rady, jak s Marcelem Petřkovským, tak i s Milanem – 0:1.

Největší příležitost ke vstřelení branky jsme měli krátce po obdrženém gólu. Renda Navrátil se individuálně probil přes dva hráče, přihrál Folťasovi, který ihned přesměroval balón na zcela volného Marcela Petřkovského, ten bohužel míč do brány uklidit nedokázal. Navzdory průběhu 1.půle nám stav 0 : 1 ještě skýtal šanci porvat se o prvenství.

To bychom ovšem v první řadě nesměli hloupě chybovat.

Přesně jako v 18.minutě, kdy forvard Sportzbone nejprve ošulil Martina Žahourka, pak udělal kuželku z Lukáše Miškoviče a bodlem vmetl pumu za Milanova záda – 0:2.

Ve 22.minutě se opětovně pochlapil Míla Rákoczy, jenž zlikvidoval již druhý samostatný únik v tomto mači. Zákrok dne vytasil ve 23.minutě. To nás před naší brankou rozebrali trojúhelníkovou kombinací jako starý budík a útočník již zasouval míč ze čtyř kroků do zívající klece. Milan však famózním zákrokem vytěsnil balón mimo. Bravo, Milane !

Naše útočné snahy byly sporadické a snad z výjimkou náznaku možnosti, v níž se objevil P.Lukosz, jsme soupeře ani neohrozili.

Naděje nám definitivně zhasla v 26.minutě. Martin Žahourek zkusil udělat kličku napadajícímu protihráči, ten mu míč uzmul a rázem se řítili dva útočníci na nebohého Milana. Příhra před prázdnou kasu a gól – 0:3.

Konečnou podobu dostal výsledek finále ve 28.minutě – 0:4.

Jestli jsme ve finále předvedli naše maximum zůstává otázkou, ale pravdou je, že více nám náš sok nedovolil. Navzdory této porážce se konečný výsledek letošního Letního karvinského poháru zařadil na druhé místo v galerii úspěchů, hned za postupovou sezónu 2007/2008.

Díky patří všem, protože tento úspěch, je výsledkem VAŠÍ snahy, vůle a odhodlání, podložené fotbalovým uměním.